Jak se kupuje Dněpr: Koupit si Dněpra jsem chtěl cca od doby kdy se v Chlumci na broučím srazu objevila stavba Hustej Dněprson, tzn. cca od roku 2001. Zadařilo se až včera, ale byla to bojovka
V pondělí jsem projel inzerce, nic jsem nenašel, ale napadlo mě podívat se na Michalovo Uralforum.cz. Ani ne tak na inzerci, jako spíš okouknout Michalovo dílo. A zrovna tu v inzerci byl mt11. Sice s propálenym pístem a bez baterky, ale jinak pěknej. V uterý večer uz jsem si byl celkem jistej ze tu motorku nutně potřebuju a domluvenej s majitelem a Michalem, že pro ni ve čtvrtek zajedem. Prvni signál, že to nebude tak jednoduchý, bylo zjištění že mám prázdný pravý zadní kolo, když jsem přišel k autu. No nic, rozcvička s pumpičkou a jelo se. Naložil jsem Michala, vercajk, díly z jeho náhradniho motoru, baterku z Veverčiny Suzuki a vzhůru po dálnici na Příbram. Tam nás GPS na první pokus zavedla do nějaký teplárny, na druhej jsme ji ignorovali a celkem v pohodě to našli podle čumáku Wilise čouhajíciho z garáže. Za nim už stál připravenej Dněpřík s odmontovanym levym válcem. Po seznámeni s majitelem se Michal hned pustil do díla. Vyměnil píst, vyškarabal natavenej hliník z válce, očistil sedla, namontoval jiný ventily a seřídil vůle. Já jsem mezi tím vypustil olej, sundal vanu, vyházel z ni kusy pístu, vyčistil ji a namontoval zpátky. V mezičase jsem ještě stihnul majiteli v garáži probrat bednu knížek, co chtěl vyhodit, takže byla zátěž do sajdy
(pane Mácha, dík za ně, mam co číst min na rok
) Pak to Michal nadláb, seřídil, projel, prohlásil "za mě dobrý", peníze, smlouva (dvakrát jsem ji zvoral, naštěstí se znám a vytisk jsem ji 4x
, rozlučková projížďka majitele a jelo se. Po osumnáctce a na Dobříš. Motorka jela celkem slušně, už jsem si tak řikal v kolik zhruba budem doma, co napíšu na facebook atp., když tu koukám, Michal zpomaluje. A kurva, něco je špatně. Ne, dobrý zas přidal, jedem dal. Pak zastavil bohužel úplně. Docouval jsem k němu a dozvěděl se "ty vole, tys nedotáh výpušťák, ztratil jsem všechen olej". Nojo, nedotáh, jak jsme tu vanu vyplachovali a kecali u toho a lovil jsem z ni štěpinky hliníku, tak jsem na něj zapoměl. Tak zpět po stope a hledat. Olejová stopa začínala pod lampou, ale ani to nepomohlo, sroub nikde. Michal mezitím nazhavil dráty a vyslal SOS Veverce, aby nám přivezla jinej. Prvni odhad byl desítka (třináctka hlava tam byla), druhej dvanáctka, nakonec to byla čtrnáctka s jemnym stoupanim. Dnepříka jsme přivázali za Feldu na špagát a vyrazili padesátkou na nějakou benzínku pro olej a jídlo. Před Dobříší jsme zakotvili na Benzině, která zrovna zavírala (22:00), ale 3 flašky M6AD a nějakej dlabanec nám ještě prodali. V té době se stala další drobná chybička. Bylo nám řečeno "jeďte po osumnáctce a na Dobříš podél dálnice", takže jsem Michalovi suverénně napovídal ať Veverku naviguje na benzínku na silnici 18 před Dobříší. Jenže my z 18tky už 5km za Příbramí sjeli. Takže Veverka dojela až skoro do Příbrami a musela se vracet. My už pomalu chytali nerva že sebou plácla na ty olejový louži, takže jsem jí jel naproti. Naštěstí, jen co jsem vyjel, tak jsme se potkali. Šroub pasoval, díky čemuž jsme zhruba kousek před půlnocí opět vyjeli. Jenže jsme ujeli asi 200m a stáli znova. Dněprovi nedotejkal benzín do karburátoru. V nádrži byl bordel, kohout nemá sejtko a něco se ucpávalo. Benzínovej filtr je tam, bůh ví proč, jen na pravym válci. Tak jsem s flaškama od oleje vyrazil dopředu, ze najdu pumpu a dovezu benzin. Michal mě na dalsi benzínce přískokem vpřed dojel, bohužel byla taky zavřená. Na Shellku nad Dobříši už to vyšlo jen tak tak, nicméně, dobrá věc se podařila, dotankovali jsme a pak už konečně bez větších problémů (až na zadírající se lanko spojky) dojeli k DeadVeverkám domů, v jednu ráno. Dněpr stojí v garáži, auto mam plný dílů, pneumatik a knížek a příští tejden nás čeká příprava na cestu do Lovosic. Tímto Michalovi a Veverce děkuji a prosím o vyjádření co nejradši pijou
Jinak Michale jsi déémon fak, že jo 
