Ural - How to ride

[Němec]

Sice anglicky...

HowToRide.pdf

(3.89 MiB) Staženo 363 x

[Dneprstein]

Ty toho nadělaj... Prostě sednu a jedu, ne? - ...teda když to chytne...

[Němec]

tak zrovna v případě sidecaru si myslím teorie a nějaký to vyzkoušení mimo silnici jsou víc než vhodný, protože kdo je zvyklej na solo, tak sidecar zatáčí úplně jinak a v zatáčce pod plynem se to může docela vymstít. (a taky spoustě lidí včetně mě vymstilo)


každopádně tohle jsem dal spíš pro zajímavost, i když co jsem koukal mají to udělaný pěkně - třeba ty nástiny, jaký člověka můžou potkat nehody v provozu a jak k nim může dojít. driftování jsem se časem tak nějak dovtípil, většinu toho se mi snažil natlouct do hlavy Pavel při prodeji motorky, něco má i on v českým manuálu k nový motorce.


osobně mám teda k sidecaru spíš respekt - občas to člověka vyškolí i po 20tis km
ono je dost lidí, který na to asi taky jen sedli a..
hlavně část od páté minuty

[veverka]

Me prave taky vsichni strasili, jaky budu mit zlozvyky ze sola a jak si na sajdu budu zezacatku tezko zvykat, a muzu rict, ze s prechodem sajda/solo problem nemam. Mnohem vetsi problemy mi dela stridani ruznych solo motorek.
I kdyz prvni jizda mimo areal garazi vedla do obchodu benzinky

[Dneprstein]

Já si v 18-ti udělal papíry na motorku (tři jízdy v autoškole na Jawě) a v 25-ti si koupil Dněpra. Mezi tim jsem nejel na ničem. Bývalý majitel mi to přivezl ze sajdou do garáže a já tam před tim stál a přemýšlel, jestli poprvé vyjedu sólo, nebo se sajdou. Zvítězila sajda, protože z té se přece "nedá spadnout". První rozjezd byl sice trochu zběsilý (spojka zabírala až úplně nahoře a strašně rychle), první zatáčka doprava v pohodě (byl jsem upozorněn, že to chce dávat bacha, aby se to nepřevrhlo), první zatáčka doleva byla přes velkou křižovatku s tramvajovýma kolejema a tam jsem shledal, že když člověk přidá plyn, tak se to má velkou snahu narovnat a nezatáčet. Ale podařilo se a pak už jsem si to jen užíval a kroužil po Strahově a Břevnově asi hodinu...

[švinda]

Zdarec, mám dněpříka chvilku,před tím jsem dlouho jezdil na jawě se sajdou,přechod super -líp to sedí. Občas to proženu na polnačce,ale nechcu to moc huntovat, loni jsem byl v Rozhraní a tam jsme tomu dali.Člověk žasne co to dovede projet, myslím, že to neprojede tolik jak čtyřkolka, ale to je jiná třída.Kdyš se to obuje do terénu-je to mazec.

[veverka]

Projede to v terenu celkem dost, jen musi mit ridic, alespon docasne, prepnutej mozek do nejaky sebevrazedny polohy...

[Němec]

se čtyřkolkama bych to nesrovnával, ty jsou na tom průjezdností terénem prostě líp. Stačí se podívat na dokument Výzva pro pravé motorkáře - Rusko - pokud chce někdo jezdit se sidecarem, pak třídou jezdí se čtyřkolama a ty ural zpráskají vcelku slušně, stejně tak jsem viděl čtyřkolka vs. ural na nějakým stadionu - byl to nějaký měkčí povrch, čtyřkolka měla taky navrch.
takže jak říká Švinda - je to úplně jiná třída a člověk po tom nemůže chtít průchodnost čtyřkolky - tohle je spíš takovej tančík.

Dneperstein - já jezdil solo motorky deset let, než jsem koupil ural a vypeklo mě to po 200km, když sem se v zatáčce naklonil, ale pořádně nezabral do řidítek a stáhlo mě to do do krajnice po houpnutí přes propadlinu v silnici - vzal jsem obrubník a trefil značku mezi sajdu a motorku. jízda v terénu je kapitola sama pro sebe - pokaždý nějak zaspím a při srazech už mě to dvakrát strčilo z polní cesty mimo, když je sajda výš než motorka nejradši to mám stejně v zimě na silnici na sněhu, tam se asi vyblbnu z celý sezony nejvíc..hodiny jsem dostal zatím jen jednou

[Míra]

Němec, nojak kde, mám ověřeno, že třeba na ledových krách, a různých polozamrzlých loužích třeba zas vede dněpr. no když jedem s kámošem my, tak občas já vytahuju jeho, hlavně v lese. on zas tahá mě, hlavně na loukách. jinak měl sem podobnou bouračku povolilo se mi zadní spojení sajdy (co pak asi patří do tý díry v hlavě šroubu?) a trefil sem mezi side a motorku pouliční osvětlení. odnesla to hlava válce - zavařeno, přední vidlice - narovnáno, a spojovací tyč - vyrobena nová. v lampě byl 2cm hlubokej obtisk od spojovací tyče

jinak ohledně brodivosti sem si vyzkoušel zajímavou poruchu. jel sem asi 100m dlouhou louží po louce, hlavy tak napůl pod vodou a pohoda, ale byla tam díra a potopil sem na sekundu dvě airbox pod vodu. motor chípnul, ale setrvačností sem z díry ještě vyjel. vytočim svíčky, vyšlápnu dvěma šlápnutíma vodu, zatočim je zpět, na potřetí dněpr chytá. ale při přidání plynu začal chcípat, šel jen na volnoběh. vinil sem z toho karbecy, tak sem vypustil plovákovky, vylil vodu od kladívka zapalovaní, furt nic. nakonec sem rozebral vzduchovej filtr - to bylo ono. ve filtru stálo trochu vody,papírová vložka filtru se namočila a scucla na to kovový síto, filtr měl prakticky nulovou propustnost. tak ať to někoho nepřekvapí při brodění. problém sem odstranil drátěnkovým filtrem, uvidíme, jestli se osvědčí.

[Dneprstein]

Němec - Mě to vypeklo asi až po čtyřech, pěti letech, kdy jsem cestou na Svojanov udělav v Seči z jedný popelnice přesýpací hodiny... Různí jedinci mi to čas od času na srazech připomínají...

[Němec]

Míra - no jo to je tak když člověk soudí jen podle pohyblivejch obrázků - tam mi přišly čtyřkoly celkově hbitější a živější ve sněhu v terénu.
filtr bohužel zalepí i prašan, když ho člověk kolem sebe víří - pak to jede na volnoběh a nejde vytočit. ale zase se mi to stalo snad jednou dvakrát, takže jsem to ani neřešil. na sraz s sebou vozím náhradní filtr, kdyby byla jo krize..

Dneperstein - no já jsem docela rád, že to přišlo tak brzo, aspoň si dává člověk na určitý situace bacha

[Michal]

No zrovna tomu, co ten pán předváděl v tom pořadu "Výzva pro pravé motorkáře - Rusko", jsem se smál opravdu hodně. Jak se tam s tím na té trati trápil. Nikdo mu neřekl, jak zařadit náhon sajdového kola, ale s tím by asi pak zas nezatočil.
Ural toho v terénu projede hodně, na drapácích je s náhonem sajdy skoro nezastavitelnej. Nejvetší problém je donutit ho jet tam, kam chceš ty. Pokud chci zatočit do prava, musím i v bahně vyřadit náhon. Chtělo by to samosvorný diferenciál, jako maj čtyřkolky. Mr.Cob říkal něco o tom, že v Irbitu chystají něco zajímavého, když se mluvilo o hlavním převodu, ale nesmí říct, co. Tak jsem zvědavej, zda příjdou příští rok s něčím v tomto směru.
Sání mám zatím zacloněný, aby mi tam nemohla cáknout voda a hlavně aby do něj nelítal prašan. Plánuju si udělat vzduchový filtr přidělaný u nádrže za pravým revmaplechem. Ono origo vzducháč je na rozdíl od Dněpřího udělán tak debilně, že dostat papírový filtr ven a namontovat ho zpátky je bez sundání nádrže dost porod.
Více mě trápí vliv vody na spojku, tam to budu muset trochu zatěsnit, aby dovnitř vnikala pomaleji.

My si Urala kupovali hlavně kvůli sněhu a blátu. Já jsem člověk, co by jel "zkratkou" přes les i na R1.

[Němec]

tak můj 2007 už to má naštěstí tak, že po sundání vrchního víka filtru jde filtr vyndat - vychází to tak akorát.

myslíš třeba uzavíratelnej diferenciál? abych teda pravdu řekl, tak moc nechápu, jak ten diferák funguje - teorii tak nějak chápu, co nechápu, že se roztáčí míň zatížený kolo (teda jestli tohle není vlastnost jakýhokoliv diferenciálu? nebo jsou různý druhy diferenciálů? budu muset pohledat a dovzdělat..) - přijde mi to nelogický, hlavně s ohledem na zimní vstréču, kde je vidět v kopci,jak mu prokluzuje sajdový kolo a kolo motorky se ani nehne. tam si říkám zlatá uzávěrka.

[Dneprstein]

Ad diferáky: Problém (a zároveň důvod proč je Ural používal jen velmi krátce) je myslím zejména v tom, že ten diferenciál je z hlediska geometrie motorky se sajdou, i její hmotnostní nevyváženosti, vždycky zatíženej nerovnoměrně. Tudíž buďto se bude protáčet kolo sajdy a nebo se to prostě někde ukroutí, rozletí, či něco podobného (to je myslím důvod, proč se to Dněpr snažil řešit náhonem přes reduktor). Řešením by zřejmě byl ani tak ne diferenciál samosvorný, jako spíš diferenciál s omezenou (byť přesně danou) svorností. Třeba systém Thorsen, či něco podobného. Prostě, aby ten krouťák, který není schopný jít přes to kolo které sice má adhezi, ale není schopné s motorkou pohnout, byl schopný, aspoň částečně, někam utéct. Bo pak z toho jsou ty zlámaný kliky, ukroucený kardany, nebo v nejmenšim roztrhaný hardyspojky...

[Michal]

Němec: Torsen v principu třeba zde http://www.torsen.com/products/T-2.htm
V podstatě je konstrukčně podobný dněpřímu diferáku, hlavní rozdíl je v tom, že má šnekové ozubení planetek, zatímco dněpří přímé. To šnekové ozubení způsobuje omezení rozdílu otáček, ale nevím proč, nejsem strojař.

Dněprstein: Dněpří diferák je asymetrický rozdílem průměrů kol, o které zabírají planetky. Reduktor s tím nemá nic společného, protože v kole sajdy je stejný obrácený reduktor. Takže hřídel vlastního diferáku směrem k sajdě má stejné otáčky jako kolo sajdy a působí na ní stejný točivý moment. Ten reduktor 4x snižuje točivý moment kardanu směrem k sajdě za cenu, že se točí 4x rychleji, navíc obráceným směrem.

Učelem asymetrického diferáku je, že na zadní kolo motorky působí potřebná síla a na kolo sajdy poloviční síla, takže sajda netáhne motorku do prava, jako když je nepoháněná, ani doleva, když je poháněná až moc vzhledem ke své váze. Navíc tím, že umožňuje vzájemné pootočení kol proti sobě, nebrání zatáčení narozdíl od Uralýho 2WD.
Pokud kola neprokluzují, tak rozděluje výkon 2/3 na motorku, 1/3 na sajdu. Problém je, že jakmile se jedno kolo protočí, tak ztratí sílu a díky trvalému rozložení sil z principu diferáku sebere sílu i druhému kolu. Tady je na řadě omezení prokluzu nějakým způsobem, kde pak přestane platit to rozdělení sil. A nebo uzávěrka, jenže s tou je problém zatočit.

Já si myslím, ale to je jen doměnka, že diferáky na sajdách zabíjí to, že někdo zvedne sajdu na 2 kola pod plynem, sajdouvé kolo se roztočí do velkých otáček spolu s motorem, pak sajdové kolo dopadne na asfalt a skrz diferák prudce zabrzdí roztočený motor s obrovskou setrvačností. To samozřejmě vyvolá obrovský ráz síly na vnitřnosti diferáku. A vzhledem k tomu, jak jsou uloženy planetky v dněpřím diferáku, tak je to klidně vylomí. Co jsem koukal na fotky rozloženého uralýho diferáku, tak to není o moc lepší. Nicméně diferáky v autech nejsou o moc větší a snášejí bez sebemenších problému mnohonásobně větší namáhání a rázy.