Ural v Alpách

[Dněprák]

Po účasti na Evropském srazu Uralů v Rakousku v roce 2016, jsem se rozhodl, že se tam ještě jednou podívám. A jak jsem řekl, tak jsem i udělal.
Původní záměr byl projet Alpské průsmyky, ale je jich tolik, že jsme musel vybrat. A když už jsem musel vybrat, tak jako první byl ten nejnavštěvovanější a to Grossglockner. Po přečtení pomalu všeho na motorkářích od názorů, že už je to profláklé místo, kam nemá cenu jezdit až po názory, že každý kdo tam jel tam byl jednou poprvé a tak proč se tam nepodívat.
Zvolili jsme variantu jednoho místa odkud budeme vyrážet. A to vesničku Taxenbach , ubytování v Gasthaus Kitzloch - Taxenbach. Je to rodinný penzion českých majitelů. Což je výhoda pro člověka, který německy ani anglicky neumí. Poradí kam zajet, kde je co k vidění nebo kam nejezdit.
Od Grossklockneru to je zhruba 30 km.
Jedna změna, která nastala byla ta, že po dlouhém odpírání navigace jsem si ji zakoupil. A to hlavně z tohoto důvodu. Občas zabloudím a potom musí nastat tento proces. Zastavit, sundat rukavice, brýle na dálku, vyndat brýle na čtení a mapu a hledat. Takže jsem si řekl, že si cestování trochu usnadním.
I když zase to nebylo jen tak. Při hledání místa pro umístění navigace jsem zjistil, že pro brýle na dálku je navigace blízko a s brýlemi na blízko zase nemůžu jezdit. Ale potom jsem našel kompromis a navigaci umístil, tak abych ji mohl používat.
Po určitých problémech s uvedením navigace do provozu, jsem zjistil, že to nebude tak jednoduché.
Po zadání místa cíle mi navigace neustále nutila trasu Litoměřice - Taxenbach přes Karlovy Vary. Což nebyla trasa ani nejrychlejší, ani nejkratší. Chtěl jsem jet přes České Budějovice a Linz.
Chtěl jsem jet mimo dálnice, takže to šlo zadat.
A tak jsem tento problém řešil s několika zkušenými motorkáři vlastnícími navigaci. Bohužel všichni měli navigaci Garmin a já jsem koupil Navitel. A nikdo ji nebyl schopen uvést do provozu.
Vyřešil jsem to tím, že jsem si zadal pouze úsek Litoměřice - Rožmberk a to už šlo. S tím, že budu zadávat kratší úseky.
Podařilo se mi ji spojit s interkomem a vše se zdálo být v pořádku. Nebylo, protože mi bylo oznámeno, že za 3 km budu odbočovat doprava. Za 3 km jsem odbočil doprava a zhruba po 100 m je mi oznámeno, že mám odbočit doprava, což jsem již před 100 m udělal. A protože to tak bylo pořád, zvuk jsem odpojil a řídil se pouze podle ukazované trasy, což stačilo i na projetí Linzem.

Takže ve zkratce
Ubytování :
Taxenbach je městys v okrese Zell am See ve spolkové zemi Salcbursko v Rakousku. V roce 2014 zde žilo trvale 2 732 obyvatel.[1] Obcí protéká řeka Salzach. V obci se nachází katolický farní kostel zasvěcený svatému Ondřeji a v blízkosti leží ruiny hradu.
Penzion : Gasthaus Kitzloch - Taxenbach
Kitzlochklammstraße 15, 5660 Taxenbach, Rakousko - majitelé češi.
Má to výhodu, protože ten kdo nevládne znalostí cizích jazyků se může domluvit, nechat si poradit kam zajet, kam nezajet a podobně.
Silnice a provoz.
Hned první den čtvrtek 15.6. průjezd Prahou. Již na sjezdu do Prahy pomalu jedoucí kolona. Potom se to rozjelo a dokonalá zácpa s minimálním pohybem byla před vjezdem do komplexu tunelů. Vedro jako blázen, z motoru sálal žár, žádné chlazení. Už jsem se v obavách o motor rozhodl, že sjedu mimo a nějak to objedu. Vyjel jsem z jízdního pruhu, ale uviděl jsem semafor před vjezdem do tunelu. Tak jsem to projel přímo před semafor a potom už to jelo dobře.
Silnice v Rakousku v dobré kvalitě , provoz v pohodě. Poměrně často je omezení 80 km/h, ale na rozdíl od nás je tato rychlost dovolená i v obcích, tam, kde u nás by byla padesátka.
Mám takový pocit, že ani značek nemají tolik. Zajímavé je to, že začátek obce i konec mají jen na jedné straně silnice. Tím vlastně ušetří na každou obec 2 značky.
Řidiči jezdí slušně, až mě někdy štvalo, že jsem jel pomaleji a přesto, že by šlo předjíždět, tak nepředjeli. I když jsem jim ukázal rukou, že můžou jet, nejeli.
Rakousko je země tunelů, za těch 7 dní jsme jich projeli strašně moc. Nejdelší byl necelých 6 km což je na naše poměry docela dost. Při cestě na Maltu, byl jeden dokonce jako jedna ze zatáček v rámci stoupání.
Projeté průsmyky - Grossclockner. Takhle vysoko jsme ještě nebyli. My, ani Ural.
Délka hlavní silnice je 47,8 km. Délka odbočky k Edelweißspitze je 1,6 km , výška 2 751m a odbočka ke Kaiser Franz Josefs Höhe je 8,7 km. Mýtné 25 Euro.
Maximální stoupání je 12% (na odbočce k Edelweißspitze 14%).
Na silnici je celkem 26 číslovaných zatáček.
Celkové převýšení silnice je 1748 m.
Zdroj: http://www.alpy.net/grossglockner/gross ... trasse.php | www.alpy.net
Nebýt toho, že zde měli zrovna sraz majitelé skútrů Vesta , tak by bylo celkem prázdno.
Silnice výborná, zatáčka za zatáčkou, ale tato stoupání se dala jet pouze na dvojku a těch 14% na jedničku.
Projeli jsme to tam i nazpátek. Ostatní účastníci provozu si hlavně užívali jízdu v zatáčkách a dost jich jelo poměrně ostře. I když ne všichni to zvládli. Jednoho, co to položil jsme dojeli, ale nic se mu nestalo. A bylo vidět několik míst, kde brzdná stopa vedla až ven ze zatáčky.

Malta:
Lokalita: Katschberg / Rennweg ( 1141 – 2220 m.n.m.), Region Vysoké Taury, Mölltal-Drautal
Malta - nádherní vysokohorská cesta vedoucí k obrovské přehradě v nadmořské výšce 1933 m.n.m.


Od Taxenbachu to je asi 130 km, pokud se trochu nepobloudí. Vzhledem k tomu, že se nám to podařilo, najeli jsme tam a nazpátek skoro 300 km.
Placená silnice Malta Hochalmstrasse je 18,3 km dlouhá. Začíná kousek za obcí Malta a končí u Sporthotelu Maltatal u přehradní hráze Kölnbreinsperre nádrže Kölnbreinspeicher. Na silnici je několik tunelů.(6)Jeden z těch tunelů je ostrá zatáčka, vracečka. Průjezd některými je přes den řízen semafory. Když jsme jeli nahoru čekali jsme 20 minut a to samé dolů. V noci bývají semafory vypnuté a tunely je nutné projíždět velmi opatrně.
Než jsme se dostali na Hochalmstrasse jeli jsme opět krásnou krajinou a překonávali dva průsmyky.
Jeden na silnici 99 od Radstadtu do Maurtendorfu kde bylo stoupání a klesání v rozsahu 12 - 15%. Na této trase je v Obertauemu sousoší Beatales a muzeum jako vzpomínka na natáčení filmu Help.
Druhý je na silnici 113 Katschbergpaß zde je stoupání a klesání 15%.
Když jsme se vraceli zpět, tak jsem si právě při průjezdu tímto průsmykem, řekl, že vyzkouším trochu ostřejší jízdu. Nebyl to dobrý nápad, protože po průjezdu poslední zatáčkou přestala úplně, ale úplně fungovat přední brzda a vařící brzdová kapalina mi začínala prolínat pod víčkem nádobky na brzdovou kapalinu.
Takže jsme museli chvilku počkat až se brzdová kapalina vrátí k normálu a potom jsme pokračovali dál. Následující průsmyk jsem již jel klasicky v klídku. A to už bylo v pohodě.

Gerlosspass
Horská silnice Gerlos Alpenstraße je otevřena po celý rok a nabízí ideální přístup ke světoznámým Krimmlerským vodopádům a do termálního parku v Pinzgau s názvem Krimml Water Wonder World.

Kvalitně postavená silnice se vine na vrchol v osmi zatáčkách, s maximálním sklonem pouze devět procent. Jsou zde výhledy do údolí řeky Salzach i na Zillertalské Alpy.
Jinak placený úsek si myslím, že není nic moc.
Lepší jsou úseky před touto trasou. Konkrétně v okolí Krimlerských vodopádů.
Ten vodopád stojí za zhlédnutí.
Je to rozhraní Národního parku Vysoké Taury a Zillertalských Alp a podle mnohých jeden z nejhezčích přírodních výtvorů nejen celého Salcburska, ale celého Rakouska. Krimmlerské vodopády (Krimmler Wasserfälle) padají ve třech stupních z neuvěřitelných 380 metrů.

Kromě těchto průsmyků jsme se zastavili u jezera Zeller See, projeli a prohlédli vesnici Rauris a přírodní park v tomto údolí.

Jeden den jsme věnovali na pěší cesty bez motocyklu.

Vraceli jsme se jinou trasou a to přes Německo a Folmavu na Plzeň a do Litoměřic. Vybrali jsme si den, kdy bylo největší teplo a řekli jsme si, že to zkusíme ujet najednou. Takže to byl zatím největší denní nájezd, celkem 495 km.
Všude bylo čisto, neviděli jsme jedinou popsanou nebo zničenou zastávku, žádný pomalovaný barák. Každý dům bohatě ozdoben květinami.
Jedna taková zvláštnost oproti nám. Viděli jsme pouze 3 bazénky u domů. A to ještě takové ty malé.
Ural jel dobře, ale chtělo by to pár koníků navíc.
Celkem jsme ujeli 1 698 km.
Foto je na http://dneprak.rajce.idnes.cz/Ural_a_pr ... _Rakousku/

[Jirka-MT9]

Nádherné Ivane, přiznám se že ti trochu závidím .

[Michal]

Při čtení odstavce o umístění navigace tak, aby šla sledovat s brýlemi na dálku, jsem si představil řádně punkový vysoký držák na konci předního blatníku. Škoda, že fotky tuhle variantu nepotvrdily.

[Dněprák]

Nádherné Ivane, přiznám se že ti trochu závidím .

Jirko, máš to za humny, nakopni Dněpra, nalož rodinu a vyraž. Chlazení motoru máš a budeš jezdit bez problémů.

[Dněprák]

Při čtení odstavce o umístění navigace tak, aby šla sledovat s brýlemi na dálku, jsem si představil řádně punkový vysoký držák na konci předního blatníku. Škoda, že fotky tuhle variantu nepotvrdily.

No přiznám se Michale , že takhle jsem neuvažoval. Dobrý nápad, dokonce mě teď napadlo pomocí přísavky umístit navigaci z druhé strany plexi.