Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Pravidla fóra
Vyhlašujte zde plánované vyjížďky a akce s otevřenou účastí. Pochlubte se zde zážitky a fotkami z Vašich cest.
Vyhlašujte zde plánované vyjížďky a akce s otevřenou účastí. Pochlubte se zde zážitky a fotkami z Vašich cest.
Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
To, co jsme vloni nestihli, se podařilo letos. Po jízdě kolem ČR v roce 2014 Dněprem, je hotová i cesta ne kolem Slovenska, ale křížem krážem po Slovensku. Ujeto celkem 2613 km bez jakýchkoliv závad na technice.( Což by byla ostuda vzhledem ke stáří nebo spíš mládí Urala)
- Přílohy
-
Re: Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Blahopřeji, moc hezký výlet.
Re: Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Pokud by někdo chtěl vyrazit na Slovensko, tak foto ze všech tras je na http://dneprak.rajce.idnes.cz/Slovensko ... _-_krazem/
Chvilku bude trvat, než dám popis k fotkám. A až zpracuji všechny údaje napíšu takový souhrn celé cesty.
Chvilku bude trvat, než dám popis k fotkám. A až zpracuji všechny údaje napíšu takový souhrn celé cesty.
Re: Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Moc hezké a inspirativní cestování. Fotky máš také pěkné.
Re: Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Pěkná dovolená 
Pro cestu na Slovensko doporučuju ještě projet silnici 526 Jelšava - Hriňová. Krásný kopce a zatáčky. Při jednom návratu z dovolené tam zůstalo pěkných pár milimetrů vzorku Uralích gum a zběsilou jízdou se mi vyšroubovala z motoru měrka na olej
Pro cestu na Slovensko doporučuju ještě projet silnici 526 Jelšava - Hriňová. Krásný kopce a zatáčky. Při jednom návratu z dovolené tam zůstalo pěkných pár milimetrů vzorku Uralích gum a zběsilou jízdou se mi vyšroubovala z motoru měrka na olej
белка
"hydroveverka"
"hydroveverka"
Re: Uralem Slovensko 2016 křížem - krážem
Máš pravdu Jirko, cesta to byla pěkná, ale opět jako při jízdě okolo ČR málo času. Pokud bych porovnával denní nájezdy motorkářů v kilometrech co je v různých cestopisech, tak se zdá průměr 261,3 km denně málo. Ale s naloženým Uralem a převážně v kopcích a zatáčkách si myslím, že je to dost.
A jak říkám, ať již jízda stylem okolo ČR nebo teď Slovensko křížem - krážem by vyžadovalo daleko více času na to, aby se to ujelo a ještě abych se dostal všude tam, kam bych se chtěl podívat. Pro příště asi zvolím variantu takovou, že na jednom místě zůstanu 2 - 3 dny, zjistím si co je zde všechno k prohlédnutí a jak to absolvuji, posunu se zase někam dál. Sice se tolik nenajede, ale určitě se toho více uvidí.
Ale, jak jsem již uváděl, pokud bude mít někdo zájem, může si přečíst krátký popis cesty. Schválně nepíšu cestopis, protože, aby to byl dobrý cestopis a lidi zaujal, na to už musí mít člověk buňky a taky dobrou paměť. Někdy čtu cestopis, kde pisatel proletí denně 600 km na motorce a úplně přesně si pamatuje a popíše kudy jel , co se mu na cestě všechno stalo . Já bych musel použít asi diktafon a všechno si hned zaznamenat, protože potom bych to už těžko dal dohromady.
1)Silnice - podobně jako u nás. Ve většině případů dobré až velmi dobré, ale pár úseků s horším povrchem se taky našlo. Zrovna tak jako u nás pokračuje výstavba a opravy a tak lze narazit na úsek, kde je postupně 5 semaforů za sebou a jako naschvál vždy přijedeme zrovna, když skončí zelená a čekáme. V jednom takovém úseku Svidník - Zborov jsme byli svědky situace, kdy řidič jedoucí z opačného směru vjel do takového úseku na červenou, v domnění, že se někde vyhne. Měl smůlu , protože na vyhnutí tam místo nebylo a tak musel asi 2 km couvat. Nevím, jestli bych měl být překvapený, nebo ne, ale když jsme ho míjeli, na vozidle byla pražská registrační značka. Ale možná to byl slovenský řidič a měl pouze auto z Prahy. Ale jinak nemám samozřejmě nic proti řidičům z této lokality. Blbec se najde všude.
A ještě jeden takový nepovedený úsek byl z Makov - Čadca. Pěkná krajina, lesy, ale díky asi nově budované kanalizaci, v každé vesnici kanál za kanálem. Různě rozmístěný a samozřejmě po takové úpravě už žádná firma tu silnici nedá do původního stavu.
Všiml jsem si jedné věci a to, že na rozdíl od ČR nebyly podél silnic tak vzrostlé stromy. Ale o to víc tam bylo reklam. Všude i v místech kde bych to nečekal reklamy a reklamy. Jedna za druhou. V jednom pěkném lesním úseku, po projetí zatáčky mě vyzýval velký reklamní panel k zakoupení nového vysavače. Nevím, jestli na to někdo reagoval.
Sice to nebylo na Slovensku, ale D1 z Brna do Prahy , tak to byl taky zážitek. Modernizované úseky dobrý, ale ty původní katastrofa. Pravý jízdní pruh, jízda po lesní cestě je proti tomu luxus. Většina řidičů jela v levém pruhu, ale tam jsem vzhledem k nižší rychlosti nemohl a tak jsem si jel těch 90 - 100 km/h v pruhu odstavném. ( samozřejmě vím, že se to nemá)
2) Počasí - tak to se nám moc nevyvedlo, i když mohlo být klidně i hůř. Na rozdíl od cesty kolem ČR kdy bylo teplo i při jízdě, kdy jsme měli pocit, že jedeme proti puštěnému fénu na vlasy, tak tady jsem nemohl vychytat jak se obléct. Když jsem se oblékl málo, bylo dobře když jsme stáli. Ale při jízdě bylo zase zima. Když jsem se oblékl aby bylo dobře za jízdy, jak jsem zastavil už jsem se potil. Prostě vzduch byl teplý jen když se stálo. Jak se jelo, chladno.
Bylo proměnlivo a skoro každý den nějaká přeháňka. Půl dne nám pršelo v úseku Vysokých Tater. Ale nejvíc jsme zmokli poslední den a to když se najednou z jednoho mraku před Prahou spustila průtrž. Samozřejmě, že nepromoky jsme neměli a tak jsem zjistil, že boty co mám , tak možná jsou vodě odolné jak výrobce uvádí. Ale nesmí do nich téct voda kalhotami. A zhruba za 40 minut podruhé a to před Terezínem. Ale když už je vidina konce cesty, tak už se to dá dojet.
3. Policie - tak té je všude plno. Denně jsme potkávali průměrně 6 policejních vozů. Což je v porovnáním u nás poměrně dost. Dále jezdí plno civilních vozů, kde je policie. Ty jsme zaznamenali až když policisté řešili nějakého hříšníka. Většinou to bylo za rychlost. Ale neviděli jsme žádnou hlídku, která by na nějakém stanovišti zastavovala vozidla a prováděla kontrolní činnost.
Osobně jsme přišli do kontaktu s policií ve dvou případech - v prvním, když jsme dojeli jejich pomaleji jedoucí auto, ihned jak nás viděli, směrovku doprava, uhnuli až na krajnici a nechali nás předjet. A v druhém případě, když jsem zastavil kvůli focení, zastavili u nás s dotazem, zda nemáme nějaký problém. Když jsem řekl že ne, pokračovali v jízdě.
4. Kulturní a jiné památky - tak těch je plno. Sice jsou na silnicích informační ukazatele co a kde to bude, ale stejně je lepší si trasu před jízdou načíst a zastavovat jen tam kde chceme. Pokud by ale člověk chtěl zvládnou vše, co je na trase , není šance v tomto omezeném čase. Takže co jsme zvládli je na fotkách. Ale nebylo toho moc.
5. Příroda - zrovna tak, jak jsme mohli konstatovat po projetí ČR, že máme krásnou přírodu, to samé lze říci o Slovensku. Když se tak podívám na mapu Slovenska, tak jsme vlastně projeli skoro všechna pohoří, nebo jsme jeli kolem nich nebo mezi nimi. A v kopcích a v zatáčkách jsme se pohybovali pořád, kromě úseků na jižním Slovensku zhruba od Partyzánského až do Komárna a potom dále na Bratislavu a na Kůty. Projeli jsme celou Slovenskou Route 66, která začíná na hranicích s Polskem ve vesničce Tatranská Javorina. Tam mě akorát zarazilo, že sice je na internetu dobře popsaná, ale nějaká zmínka o ní na začátku trasy, ani náhodou. Dokonce jsem se ptal místních a nic. Několikrát jsme v dešti projeli vesnici, zda jsme nepřehlédli nějakou zmínku o této silnici. Nic. Po celé trase až do obce Šahy na hranicích s Maďarskem jsme pouze asi na třech místech zaznamenali, že jedeme po této Route 66. Ale celá trasa je velmi pěkná, lesy, kopce zatáčky, dobrá silnice a občas opálení obyvatelé nabízející u silnice houby. Jinak v tomto úseku a to hlavně v té severní části jsme potkali nejvíc motorek.
6. Lidé - ochotní, bez problémů. Pokud jsme někdy hledali cestu, přišli sami se zeptat kam jedeme a poradili. Byly sice oblasti, kde měli pravděpodobně velmi výkonná solárka a to ve velkém počtu, protože obyvatelstvo bylo pěkně snědé. Ale tato místa jsme nevyhledávali, ani tam nestavěli. Domluvit se není problém ani v těch místech, kde se mluví hlavně maďarsky, protože většina mluví i slovensky. Pouze jednou mi nějaký mladík odpověděl, že nerozumí.
7. Peníze - celkově je to na Slovensku si myslím dražší než u nás. Benzín stojí průměrně 1, 28 EUR. Nejméně to bylo za 1,18 EUR. Ubytováni vychází také dráž. Pokud chcete nějaký penzion, je lepší ještě před městem. Ve městě je to dražší a je také větší problém najít místo, kde mají garáž nebo aspoň nějaký zavřený dvůr. Pod 40 EUR se ve městě neubytujete. Jeden humorný zážitek, při hledání ubytovaní. Penzion ve městě, celkem slušný. Ptám se slečny recepční zda mají garáž nebo dvůr s tím, že máme motorku a nechci ji nechat ve městě na ulici. Slečna se šla podívat a potom řekla. Dvůr nemáme ale můžete si ji dát do vchodu večerky. Tam si motorky dávají. Dobře, vidím dveře jsou dvoudílné, tak proč ne. Pro jistotu se ale zeptám. Ta druhá půlka se dá taky otevřít. Slečna se podívá na motorku , na dveře a odpoví - Nie a prečo ? Takže jsme zase nesedli a odjeli hledat dále. Takže, tak je to asi s tím odhadem velikosti.
A z hlediska financí mě překvapila ještě jedna věc a to, ať jsem se bavil s lidmi bance, nebo v obchodě, hotelu, všichni mi říkali - buďte rádi, že máte svoji korunu. Nepotkal jsem jediného zastánce EURA.
A kdyby jste si náhodou chtěli na Slovensku vyměnit naše peníze za EURA, ne všechny banky a spořitelny to mohou dělat. Například v Nitře jsem si hodlal vyměnit peníze. Po dotazu v Poštovní bance zda je to možné, tak pracovnice za přepážkou sdělila, že to možné je. Když bylo vše připraveno tak se jen tak mimochodem zeptala zda máme sebou někoho ze slovenskou občankou. Na to jsem ji odpověděl, že bohužel cestujeme bez přítomnosti slovenského občana, ale příště si sebou teda někoho vezmeme. A tím veškerá transakce skončila, protože na českou občanku mi peníze vyměnit nemůže. A hotovo. Ale jsou jiné banky, kde jsem peníze vyměnil.
8. Obce a města - opět jako u nás. Výstavba nových rodinných domků v plném proudu. Nenajde se obec, kde by se nestavělo. Je pravda, že nemáme tolik osad a někdy více zchátralých obydlí určitého etnika. Hodně jsou vidět nové menší firmy a myslím, že je na Slovensku více velkých zahraničních firem. A vždy na začátku města jako u nás všechny obchodní řetězce. Nemohli jsme projít samozřejmě všechna města, ale zase jsou již ve většině těchto měst nové pěší zóny , nové fasády domů, nové chodníky. Velmi pěkné město je Bardějov a Komárno.
9) A nakonec Ural - během cesty se nevyskytly žádné problémy. Z hlediska jízdy je ideální rychlost 85 km/h, ale nejede se špatně ani při vyšší rychlosti. Na dálnici v pohodě 90 - 100 km/h, ale tady se začíná ozývat pravé zápěstí, protože je již víc natočena rukojeť s plynem. Dobrá by byla nějaká aretace plynu v této poloze. Absence diferenciálu způsobuje to, že je potřeba neustále mírně korigovat snahu naložené sajdy táhnout k pravé straně. A je potřeba si dávat pozor na rychlý rozjezd na křižovatkách. Tam je ta snaha uskočení doprava znát. Ale to není nic co by se nedalo přežít. Lidé moc o značce Ural a Dněpr neví a pokud nás někdo předjížděl, většinou bylo vidět spolujezdce jak čte název Ural na nádrži a sděluje to ostatním. Byly i momenty, kdy předjíždějící vozidlo zpomalilo a někdo z osádky fotil motocykl.
Takže pokud se nebudou vyskytovat v dalším provozu závady, tak to bude v pohodě.
Spotřebováno 188 l benzínu.
A jak říkám, ať již jízda stylem okolo ČR nebo teď Slovensko křížem - krážem by vyžadovalo daleko více času na to, aby se to ujelo a ještě abych se dostal všude tam, kam bych se chtěl podívat. Pro příště asi zvolím variantu takovou, že na jednom místě zůstanu 2 - 3 dny, zjistím si co je zde všechno k prohlédnutí a jak to absolvuji, posunu se zase někam dál. Sice se tolik nenajede, ale určitě se toho více uvidí.
Ale, jak jsem již uváděl, pokud bude mít někdo zájem, může si přečíst krátký popis cesty. Schválně nepíšu cestopis, protože, aby to byl dobrý cestopis a lidi zaujal, na to už musí mít člověk buňky a taky dobrou paměť. Někdy čtu cestopis, kde pisatel proletí denně 600 km na motorce a úplně přesně si pamatuje a popíše kudy jel , co se mu na cestě všechno stalo . Já bych musel použít asi diktafon a všechno si hned zaznamenat, protože potom bych to už těžko dal dohromady.
1)Silnice - podobně jako u nás. Ve většině případů dobré až velmi dobré, ale pár úseků s horším povrchem se taky našlo. Zrovna tak jako u nás pokračuje výstavba a opravy a tak lze narazit na úsek, kde je postupně 5 semaforů za sebou a jako naschvál vždy přijedeme zrovna, když skončí zelená a čekáme. V jednom takovém úseku Svidník - Zborov jsme byli svědky situace, kdy řidič jedoucí z opačného směru vjel do takového úseku na červenou, v domnění, že se někde vyhne. Měl smůlu , protože na vyhnutí tam místo nebylo a tak musel asi 2 km couvat. Nevím, jestli bych měl být překvapený, nebo ne, ale když jsme ho míjeli, na vozidle byla pražská registrační značka. Ale možná to byl slovenský řidič a měl pouze auto z Prahy. Ale jinak nemám samozřejmě nic proti řidičům z této lokality. Blbec se najde všude.
A ještě jeden takový nepovedený úsek byl z Makov - Čadca. Pěkná krajina, lesy, ale díky asi nově budované kanalizaci, v každé vesnici kanál za kanálem. Různě rozmístěný a samozřejmě po takové úpravě už žádná firma tu silnici nedá do původního stavu.
Všiml jsem si jedné věci a to, že na rozdíl od ČR nebyly podél silnic tak vzrostlé stromy. Ale o to víc tam bylo reklam. Všude i v místech kde bych to nečekal reklamy a reklamy. Jedna za druhou. V jednom pěkném lesním úseku, po projetí zatáčky mě vyzýval velký reklamní panel k zakoupení nového vysavače. Nevím, jestli na to někdo reagoval.
Sice to nebylo na Slovensku, ale D1 z Brna do Prahy , tak to byl taky zážitek. Modernizované úseky dobrý, ale ty původní katastrofa. Pravý jízdní pruh, jízda po lesní cestě je proti tomu luxus. Většina řidičů jela v levém pruhu, ale tam jsem vzhledem k nižší rychlosti nemohl a tak jsem si jel těch 90 - 100 km/h v pruhu odstavném. ( samozřejmě vím, že se to nemá)
2) Počasí - tak to se nám moc nevyvedlo, i když mohlo být klidně i hůř. Na rozdíl od cesty kolem ČR kdy bylo teplo i při jízdě, kdy jsme měli pocit, že jedeme proti puštěnému fénu na vlasy, tak tady jsem nemohl vychytat jak se obléct. Když jsem se oblékl málo, bylo dobře když jsme stáli. Ale při jízdě bylo zase zima. Když jsem se oblékl aby bylo dobře za jízdy, jak jsem zastavil už jsem se potil. Prostě vzduch byl teplý jen když se stálo. Jak se jelo, chladno.
Bylo proměnlivo a skoro každý den nějaká přeháňka. Půl dne nám pršelo v úseku Vysokých Tater. Ale nejvíc jsme zmokli poslední den a to když se najednou z jednoho mraku před Prahou spustila průtrž. Samozřejmě, že nepromoky jsme neměli a tak jsem zjistil, že boty co mám , tak možná jsou vodě odolné jak výrobce uvádí. Ale nesmí do nich téct voda kalhotami. A zhruba za 40 minut podruhé a to před Terezínem. Ale když už je vidina konce cesty, tak už se to dá dojet.
3. Policie - tak té je všude plno. Denně jsme potkávali průměrně 6 policejních vozů. Což je v porovnáním u nás poměrně dost. Dále jezdí plno civilních vozů, kde je policie. Ty jsme zaznamenali až když policisté řešili nějakého hříšníka. Většinou to bylo za rychlost. Ale neviděli jsme žádnou hlídku, která by na nějakém stanovišti zastavovala vozidla a prováděla kontrolní činnost.
Osobně jsme přišli do kontaktu s policií ve dvou případech - v prvním, když jsme dojeli jejich pomaleji jedoucí auto, ihned jak nás viděli, směrovku doprava, uhnuli až na krajnici a nechali nás předjet. A v druhém případě, když jsem zastavil kvůli focení, zastavili u nás s dotazem, zda nemáme nějaký problém. Když jsem řekl že ne, pokračovali v jízdě.
4. Kulturní a jiné památky - tak těch je plno. Sice jsou na silnicích informační ukazatele co a kde to bude, ale stejně je lepší si trasu před jízdou načíst a zastavovat jen tam kde chceme. Pokud by ale člověk chtěl zvládnou vše, co je na trase , není šance v tomto omezeném čase. Takže co jsme zvládli je na fotkách. Ale nebylo toho moc.
5. Příroda - zrovna tak, jak jsme mohli konstatovat po projetí ČR, že máme krásnou přírodu, to samé lze říci o Slovensku. Když se tak podívám na mapu Slovenska, tak jsme vlastně projeli skoro všechna pohoří, nebo jsme jeli kolem nich nebo mezi nimi. A v kopcích a v zatáčkách jsme se pohybovali pořád, kromě úseků na jižním Slovensku zhruba od Partyzánského až do Komárna a potom dále na Bratislavu a na Kůty. Projeli jsme celou Slovenskou Route 66, která začíná na hranicích s Polskem ve vesničce Tatranská Javorina. Tam mě akorát zarazilo, že sice je na internetu dobře popsaná, ale nějaká zmínka o ní na začátku trasy, ani náhodou. Dokonce jsem se ptal místních a nic. Několikrát jsme v dešti projeli vesnici, zda jsme nepřehlédli nějakou zmínku o této silnici. Nic. Po celé trase až do obce Šahy na hranicích s Maďarskem jsme pouze asi na třech místech zaznamenali, že jedeme po této Route 66. Ale celá trasa je velmi pěkná, lesy, kopce zatáčky, dobrá silnice a občas opálení obyvatelé nabízející u silnice houby. Jinak v tomto úseku a to hlavně v té severní části jsme potkali nejvíc motorek.
6. Lidé - ochotní, bez problémů. Pokud jsme někdy hledali cestu, přišli sami se zeptat kam jedeme a poradili. Byly sice oblasti, kde měli pravděpodobně velmi výkonná solárka a to ve velkém počtu, protože obyvatelstvo bylo pěkně snědé. Ale tato místa jsme nevyhledávali, ani tam nestavěli. Domluvit se není problém ani v těch místech, kde se mluví hlavně maďarsky, protože většina mluví i slovensky. Pouze jednou mi nějaký mladík odpověděl, že nerozumí.
7. Peníze - celkově je to na Slovensku si myslím dražší než u nás. Benzín stojí průměrně 1, 28 EUR. Nejméně to bylo za 1,18 EUR. Ubytováni vychází také dráž. Pokud chcete nějaký penzion, je lepší ještě před městem. Ve městě je to dražší a je také větší problém najít místo, kde mají garáž nebo aspoň nějaký zavřený dvůr. Pod 40 EUR se ve městě neubytujete. Jeden humorný zážitek, při hledání ubytovaní. Penzion ve městě, celkem slušný. Ptám se slečny recepční zda mají garáž nebo dvůr s tím, že máme motorku a nechci ji nechat ve městě na ulici. Slečna se šla podívat a potom řekla. Dvůr nemáme ale můžete si ji dát do vchodu večerky. Tam si motorky dávají. Dobře, vidím dveře jsou dvoudílné, tak proč ne. Pro jistotu se ale zeptám. Ta druhá půlka se dá taky otevřít. Slečna se podívá na motorku , na dveře a odpoví - Nie a prečo ? Takže jsme zase nesedli a odjeli hledat dále. Takže, tak je to asi s tím odhadem velikosti.
A z hlediska financí mě překvapila ještě jedna věc a to, ať jsem se bavil s lidmi bance, nebo v obchodě, hotelu, všichni mi říkali - buďte rádi, že máte svoji korunu. Nepotkal jsem jediného zastánce EURA.
A kdyby jste si náhodou chtěli na Slovensku vyměnit naše peníze za EURA, ne všechny banky a spořitelny to mohou dělat. Například v Nitře jsem si hodlal vyměnit peníze. Po dotazu v Poštovní bance zda je to možné, tak pracovnice za přepážkou sdělila, že to možné je. Když bylo vše připraveno tak se jen tak mimochodem zeptala zda máme sebou někoho ze slovenskou občankou. Na to jsem ji odpověděl, že bohužel cestujeme bez přítomnosti slovenského občana, ale příště si sebou teda někoho vezmeme. A tím veškerá transakce skončila, protože na českou občanku mi peníze vyměnit nemůže. A hotovo. Ale jsou jiné banky, kde jsem peníze vyměnil.
8. Obce a města - opět jako u nás. Výstavba nových rodinných domků v plném proudu. Nenajde se obec, kde by se nestavělo. Je pravda, že nemáme tolik osad a někdy více zchátralých obydlí určitého etnika. Hodně jsou vidět nové menší firmy a myslím, že je na Slovensku více velkých zahraničních firem. A vždy na začátku města jako u nás všechny obchodní řetězce. Nemohli jsme projít samozřejmě všechna města, ale zase jsou již ve většině těchto měst nové pěší zóny , nové fasády domů, nové chodníky. Velmi pěkné město je Bardějov a Komárno.
9) A nakonec Ural - během cesty se nevyskytly žádné problémy. Z hlediska jízdy je ideální rychlost 85 km/h, ale nejede se špatně ani při vyšší rychlosti. Na dálnici v pohodě 90 - 100 km/h, ale tady se začíná ozývat pravé zápěstí, protože je již víc natočena rukojeť s plynem. Dobrá by byla nějaká aretace plynu v této poloze. Absence diferenciálu způsobuje to, že je potřeba neustále mírně korigovat snahu naložené sajdy táhnout k pravé straně. A je potřeba si dávat pozor na rychlý rozjezd na křižovatkách. Tam je ta snaha uskočení doprava znát. Ale to není nic co by se nedalo přežít. Lidé moc o značce Ural a Dněpr neví a pokud nás někdo předjížděl, většinou bylo vidět spolujezdce jak čte název Ural na nádrži a sděluje to ostatním. Byly i momenty, kdy předjíždějící vozidlo zpomalilo a někdo z osádky fotil motocykl.
Takže pokud se nebudou vyskytovat v dalším provozu závady, tak to bude v pohodě.
Spotřebováno 188 l benzínu.