Já sháněl možná 2 měsíce céčka pojistky na pístní čepy průměr 18mm a naštěstí je používá J 634, tak tam přesně pasovaly. Klasické segrovky -placaté jsou k ničemu...

Zápich na kroužek je buďto kulatého profilu, nebo hranatého. Tomu odpovídá, zda v něm bude sedět plechová segerovka nebo napružený drát. Rozhodně nezaměňovat. Pokud drátěná segerovka není plochá, ale zobáček je vyhnutý ke straně, musí být touto stranou ven, aby se o něj neopřel pístní čep.

Já mám na všech Dněpřích i Uralích pístech kulaté zápichy, tak tam cpu dráty.
Drátěná segerovka mi zatím nikdy nevyskočila, ale na Uralu mi praskl zobáček segerovky ve válci, co od výroby nebyl ještě nikdy sundaný. A protože z té dutiny nemá jak ven, přidíral se mezi segerovku/píst a válec, až zcela zničil povrch pístu okolo segerovky a vydřel 2mm hlubokou rýhu do válce. Kromě ztráty komprese a vynechávání v nejnižších otáčkách se to nijak neprojevovalo. V celkové mechanické hlučnosti motoru se to ztratilo a i po ztrátě komprese to od poloviny otáček jelo zcela normálně až do maximálky.
Od té doby mám na Uralu preventivně uštíplé zobáčky všech segerovek.

Já tam mám drátěné. Vyměněné spolu s písty při výbrusu (byly v sadě). Původní mám schované, ale přišly mi horší než ty co jsou tam teď. Dle toho, co vím, tam obyčejnou ségrovku prý dát nejde, - pokud je drážka dělaná na kroužek (vaklá). Opačně to také nefunguje - do pístů na ségrovky nesedne kroužek dost hluboko...

Zase vážně - používáte u pístního čepu pojistné drátěné kroužky nebo segerovy pojistky ?
Když někdy vymontuji ten moderní nyní kupovaný E-shop kroužek a vidím, že pruží jak háček na vánoční ozdoby, tak nevím.
Segerovky prý zase praskají? Má někdo zkušenost?
Používám staré zásoby pojistných kroužků ze 70tých a 80tých let. Ale dochází.

Onehdá jsem měl v ruce z boku natavený píst z Dněpra (ne mého) - ovšem to bylo v místě nad pístním čepem. Nebyl skrz, ale měl odtavený pístní kroužek, spolu s drážkou pro ségrovku pístního čepu (ta pochopitelně vyskočila, čep vyjel a zadřelo se to). Motor měl dále vyteklou šálu a ohnutou ojnici. Co bylo příčinou a co až důsledkem - toť otázka... Motorka prý jela, po D1 120, pak v kopci u Mirošovic začala ztrácet výkon, začala klepat a chcípla. Po vychladnutí to údlajně šlo natočit, ale motor měl divný zvuk a netáhl. Ujel ještě pár km a motor se rafnul...

Tyto příčiny ani zdaleka nepostihují tajemno vládnoucí uvnitř ruského motoru a nejmodernější náhodné generátory, využívané například ve světových kasinech, nedokáží postihnou ani zlomky procent toho, co se uvnitř našich motorů odehrává nebo se odehrávat mohlo.
Toto číslo ještě exponenciálně vzroste, pokud se stroj vzdálí přes 15 kilometrů od své resuscitační dílny, případně je horko, mráz, blíží se písečná bouře, vezeme malé dítě, jetelnou slečnu nebo prostě musíme někde v určitou dobu být.

Vygůgleno - propálení pístu z boku u benzínového motoru....

Posouzení závady:

Přiškvařeniny u benzinových motoru jsou následek zážehů u pístu s převážně rovným dnem. Nedostatek vůle se jako příčina závady vylučuje, protože přes velkou teplotu přiškvařeniny u hlavy pístu se v počátečním stadiu nevyskytují žádné zadřeniny. Hlava pístu se vlivem nekorektního spalování velmi silně zahřeje. Teploty dosahují hodnot, které uvádějí materiál pístu do těstovitého stavu. Tlakem expanzních plynů je změklý materiál přenesen až ke kroužkům. Zážeh je iniciován žhavými díly ve spalovacím prostoru, když tyto překročí samozápalnou teplotu plynové směsi. Těmito jsou v podstatě zapalovací svíčka, výfukový ventil a na stěnách spalovacího prostoru ulpělé zbytky.

Možné příčiny:

Kvalita paliva musí odpovídat kompresnímu poměru, to znamená, že oktanová hodnota musí pokrývat oktanovou potřebu motoru ve všech provozních stavech.
Motorová nafta v benzinu.
Olej ve spalovacím prostoru vysokou spotřebou oleje u pístních kroužků nebo vedení ventilů.
Zapalovací svíčky s nesprávnou tepelnou hodnotou.
Bod zážehu a seřizovací charakteristika, stejně jako stav rozdělovače.
Netěsné výfukové ventily.
Zbytky ve spalovacím prostoru (tvrdý a měkký koks).
Příliš vysoká nasávací teplota, zejména u hlav válců vyplachovaných stejnosměrným proudem může být teplota chybným nebo vadným výfukem podstatně vyšší.
Vysoká teplota motoru nebo nasávání nedostatečným provětráváním motoru.
Všeobecné přehřátí.

To není podruhé. Toto není naštěstí náš motor. Ale zajímavý dotaz čím to asi může být?
Náš se propálil, protože odešlo ložisko na vačce, čímž začal štrejchat hrníček o halovku, povolilo se zapalování a přešteloval se totálně předstih. Takže prvotní příčina bylo ložisko na vačce.
Ale tady je vačka ok, druhý válec ok a navíc zde je píst propálený z boku. Jediné, co mne napadá je nějaká prasklinka v pístu, která se postupně zvětšovala až to dopadlo takhle. Má někdo z vás nějakou jinou teorii o příčině takto propáleného pístu?

Hmmm .....čím to asi může být ,že jsou už podruhé písty propálené???

Tak právě máme na ponku další raritu dle písně našeho muzikálního GURU Toncka: "Právě jsem propálil píst". Ale takhle z boku, to jsem ještě na ponku neměl .

Nalezeno na zahraničním foru ........pisatel se ptá : stalo se tohle někomu na K 750 ?

Asi pondělní šichta ,sekl se jen 1mm
Nechápu jak to mohlo jezdit ,když tam byl takový vakl
Musel jsem vyrobit z duralu nový o 1mm větší

Jen jestli to bude tím benzínem z Litoměřic.

Tak to jsi to Jirko seřídil hodně dobře, když ani písty nestíhaly.

Po seřízení karburátorů jsem byl Dněpra projet a teď mne napadá pozměněný verš z Tonckovo repertoáru:
"Právě slyším z motoru hvízd, právě jsem přetrhl píst." Tak nevím kamarádi jestli do příštího týdne najdu dostatek chuti to dát zase dohromady, nebo na podzimní Sovmotcentr ralye nepojedeme.